Název

CHKO Český ráj - PR Klokočské skály

Popis

Přírodní rezervace Klokočské skály chránící rozsáhlé skalní město z kvádrových pískovců se zbytky reliktních borů se rozkládá mezi Podloučkami, Klokočím, Rotštejnem a Chutnovkou v nadmořské výšce 310 - 460 m n.m byla vyhlášena v roce 1985. Nesouměrný hřbet ze svrchnokřídových kvádrových pískovců, vyznačující se velkou skalní členitostí. Zahrnuje dvě na sebe navazující území: na severu Betlémské skály, na jihu a východě vlastní Klokočské skály. Zdaleka nápadným útvarem je asi 2 km široká skalní stěna v čele kuesty nad obcí Klokočí, z níž je vyčleněno několik samostatných pískovcových věží. Plošinu brázdí skalnaté rokle. V jižních okrajích je zahlouben Rotštejnský důl se zříceninou hradu Rotštejn, osou plošinatého týlového svahu kuesty prochází Zelený důl s řadou bočních roklí. Ve skalních stěnách vzniklo několik desítek různě velkých pseudokrasových výklenků a jeskyní (Postojná, Husova kazatelna, Jislova sluj aj.) - k největším v Českém ráji patří Postojná. Některé jsou významné i z archeologického hlediska. Zvětráváním a odnosem nestejně odolných poloh pískovců vznikly skalní perforace (např. skalní okna a tunely v Betlémských skalách, U Rotštejna) a četné mikroformy (zvláště žlábkové škrapy, voštiny atd.). Ve svahovinách převládají pískové osypy při úpatí skal.
Většina porostů na vrcholové plošině je tvořena monokulturami borovice lesní, které si na méně přístupných místech zachovávají charakter borové doubravy s vtroušeným dubem letním. V roklích a na příznivých stanovištích zůstaly zbytky bučin a suťových lesů. Pískovcové podloží, suché půdy a borové monokultury podmiňují jednotvárné bylinné patro. Na vrcholové plošině převažuje borůvka černá a brusinka obecná, ostrůvkovitě jsou rozšířeny vřes obecný a metlička křivolaká. Bohatší květena je ve vlhkých inverzních údolích v nivách potůčků, které mají zároveň i vlhčí a živinami bohatší půdu. Zde se objevují i vzácnější podhorské a horské druhy: žebrovice různolistá, věsenka nachová a čípek objímavý.
Četné hnízdní možnosti okrajových skalních stěn využívá řada druhů ptáků: rehek domácí, poštolka obecná, výr velký, krkavec velký. Převážně borové porosty obývají sýkora uhelníček, drozd brávník, šoupálek dlouhoprstý. Četné jeskyně slouží k přechodným či trvalým úkrytům hlavně netopýrům. Žijí zde vrápenec malý, netopýr černý a další. V inverzních polohách se objevuje motýl přástevník hluchavkový, naopak na teplejších místech např. svižník písčinný.

Nastavení